Fenomén Hračka - 4. kapitola

Hračka, kapitola 4

Kamarád Krysa a všichni ti hodní, vzorní a slušní

Sice předbíhám, ale když už jsme u hodného kamaráda Krysy, připojím k „němu“ i vzpomínku na první týdny po oficiálním vydání Hračky.

Hračka samozřejmě rozpoutala bouři diskuzí. Hned po vydání jsme pro knihu vytvořili internetovou prezentaci a netušíce, co tím způsobíme, jsme umožnili čtenářům, aby na web postovali svoje názory.

Přináším jen něco málo z toho, co jsem si o sobě a o knize přečetla:

  1. Jsem stárnoucí upocená slepice, která si v paneláku u sporáku vysnila svůj životní porno příběh a pracně ho nacpala do knihy. Je poznat, že jsem nikdy nevytáhla paty od plotny, a patrně jsem i matka samoživitelka, která už léta neviděla žádného chlapa. (Kdyby si, pitomec, dal aspoň práci si zjistit, kde žiji, v té době už se to na netu dalo najít.)
  2. Z příběhu se dá jasně vydedukovat, že jsem frigidní.:D
  3. Nic takového se nikdy nemohlo stát a poslední scéna je zcela nereálná a nerealizovatelná – tady mi počet chechtajících se emotikonů už nepostačuje.
  4. Odporná pornografie, která by se měla zakázat, zvláště závěr knihy je zcela nepřístojný. (Jak je ale možné, že paní knihu pečlivě přečetla až do konce?)

NAOPAK

  1. Hračka je sexuální bible!
  2. Četla jsem Hračku ve vlaku a přejela jsem o dvě stanice, nebyla jsem schopna se od příběhu odtrhnout!
  3. Děkuji za to, že autorka poskytla ustrašeným milenkám návod „jak na to“.
  4. Konečně kniha, která se nestydí!

Po několika týdnech jsme museli diskuzní část stránek zavřít, protože si v ní čtenáři vjeli do vlasů a začali se častovat nepěknými a často i velmi vulgárními výrazy. Agresivita narostla do nebývalých rozměrů. A to vše jenom kvůli knize! Považte!

Tohle vše se dělo v České republice, zatímco na ostrovech nějaký „český dobráček“ povykládal manželovi, že ho podvádím, což jsem veřejně přiznala v knížce, navíc s dvěma mužskými naráz, a ještě značně podivnými sexuálními praktikami. K tomuto dobráčkovi se po čase připojil ještě další hodnoušek, kdo ví, kolik jich pak ještě bylo. A můj muž se jen usmíval a odpovídal, no vidíte, jaký jsou ty ženský potvory, a když jsem se na terase našeho domu trpce rozčilovala, jen se smál. Chválabohu za jeho nadhled a za mé spásné vnuknutí mu příběh i do nejintimnějších detailů povykládat.

Těšte se na další pokračování s názvem Jak jsme vyzráli na Ostravu aneb podruhé v žebříčku nejprodávanějších knih.

Vaše Sylva

Facebook Sylva Lauerová
Instagram Sylva Lauerová